Účetní jednotka provedla mezi účetními obdobími 2017 a 2018 změny v uspořádání, označování a obsahovém vymezení položek účetní závěrky vyplývající z vyhlášek č. 273/2017 Sb. a č. 397/2017 Sb. Změny se k 31. 3. 2018 týkají zejména rozvahy a přílohy účetní závěrky. ZMĚNY S DOPADEM DO ROZVAHY Účet 311 - Odběratelé Krátkodobé pohledávky ze soukromoprávních vztahů mezi odběrateli a dodavateli, včetně pohledávek ze smluvních pokut se nově vykazují v položce B.II.1.- Odběratelé (účet 311). Tímto legislativním vývojem byl překonán odborný názor NKÚ z kontroly účetní závěrky MV k 31. 12. 2014 č. 15/32, na jehož základě účetní jednotka do 31. 12. 2017 vykazovala veškeré pokuty a sankce (i ze soukromoprávních vztahů) v položce B.II.5 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti (účet 315). V položce B.II.5 - Jiné pohledávky z hlavní činnosti (účet 315) jsou nově v rámci pokut a sankcí vykazovány jen takové, které svým obsahovým vymezením nepatří do položky B.II.1. Odběratelé (účet 311). Změna způsobu vykazování pohledávek za dodavateli se vedle soukromoprávních pokut a sankcí týká i dobropisů po úhradě (dosud vykazovány jako snížení závazku na účtu 321 a případný záporný zůstatek k rozvahovému dni vykazován jako ostatní krátkodobé pohledávky # účet 377) a pohledávek z titulu reklamací a krátkodobých jistot poskytnutých dodavatelům (oboje dosud vykazovány jako ostatní krátkodobé pohledávky # účet 377). Dobropisy před úhradou jsou nadále vykazovány jako snížení dosud neuhrazeného závazku (dluhu), neboť jeho výše byla chybná (příliš vysoká). Popsané změny způsobu vykazování byly provedeny k 1. 1. 2018. Účet 314 # Krátkodobé poskytnuté zálohy V položce B.II.4 - Krátkodobé poskytnuté zálohy vykazuje účetní jednotka i přeplatek zálohy, o který byla spotřeba nižší, než poskytnutá záloha a účetní jednotka očekává jeho vrácení od dodavatele. Správnost tohoto postupu byla písemně ověřena Ministerstvem vnitra na Ministerstvu financí prostřednictvím systému Service Desk, který slouží k poskytování metodické podpory při realizaci reformy účetnictví státu (požadavek č. 218773). V odpovědi MF uvádí: ##v souladu s otázkou a odpovědí č. 19/2018 zveřejněnou na webu Ministerstva financí v sekci Otázky a odpovědi - Vyhláška č. 410/2009 Sb. může vybraná účetní jednotka v případě zúčtování krátkodobé poskytnuté zálohy přeúčtovat vzniklý přeplatek na syntetický účet 311 - Odběratelé. Vámi uvedený postup není v rozporu s právními předpisy v oblasti účetnictví ani s Českými účetními standardy a je tedy též možný.". Účet 321 - Dodavatelé Krátkodobé závazky za odběrateli ze soukromoprávních vztahů se od 1. 1. 2018 vykazují v položce D.III.5. - Dodavatelé (účet 321). ZMĚNY S DOPADEM DO PŘÍLOHY Části K až N přílohy Od účetního období roku 2018 již příloha účetní závěrky neobsahuje části K až N. Část N týkající se mzdových nákladů byla Ministerstvem financí zrušena vyhláškou č. 397/2017 Sb. na základě posouzení efektivnosti sestavování a předávání této tabulky a nízké využitelnosti předaných informací. Ostatní části nebyly zrušeny, ale vyhláškami č. 272/2017 Sb. a 273/2017 Sb. se přesouvají z režimu účetního výkaznictví do samostatného právního předpisu v návaznosti na nový zákon č. 25/2017 Sb. o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Mění se rozsah i periodicita výkazů. Podrozvahové účty Vyhláškou č. 397/2017 došlo ke změně pravidel pro oceňování podmíněných aktiv a pasiv (§ 72 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). Ruší se tato pravidla: 1) Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období. 2) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy. Přechodné ustanovení vyhlášky č. 397/2017 Sb. umožňovalo použít nová pravidla již v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2017, ale účetní jednotka této možnosti nevyužila a změny provedla až s platností od 1. 1. 2018. Vzhledem k tomu, že účetní legislativa nadále neobsahuje jednoznačná pravidla pro oceňování, musela účetní jednotka problematiku upravit vnitřním předpisem. Pravidlo pro oceňování podmíněných aktiv a pasiv vyplývajících ze smluv od 1.1.2018 zní a) v případě smlouvy na dobu určitou výše ocenění odpovídá součtu za budoucí očekávaná plnění, která ještě nebyla k rozvahovému dni uskutečněna, b) v případě smlouvy na dobu neurčitou výše ocenění odpovídá součtu za budoucí očekávaná plnění v úhrnu za tři následující období po rozvahovém dni. Další změny: Rezervní fond Pro rok 2018 byla stanoviskem Ministerstva financí vyjasněna obsahová náplň řádku B.III.5. - Výdaje na reprodukci majetku ve stati F přílohy účetní závěrky OSS a změněn výklad k obsahové náplni položky B.III.7. # Ostatní čerpání (kam dosud patřilo zapojení celého Fondu zábrany škod bez ohledu na účel). Výklad má k dispozici Ministerstvo vnitra prostřednictvím systému Service Desk a po linii metodické podpory jej poskytlo celé kapitole 314 k jednotnému nastavení výkaznictví. - Od 1. 1. 2018 účetní jednotka v řádcích B.III.1. až B.III.4. stati F vykazuje čerpání darů a prostředků ze zahraničí pouze na PROVOZ (bez reprodukce majetku). - Veškeré čerpání na reprodukci majetku (dle § 50 zákona č. 218/2000 Sb.), včetně zapojení darů, prostředků ze zahraničí nebo Fondu zábrany škod je od 1. 1. 2018 vykazováno v řádku B.III.5. Do 31. 12. 2017 bylo čerpání rezervního fondu OSS vykazováno podle povahy prostředků. Zapojení Fondu zábrany škod bylo v souladu se stanoviskem MF č. 155144 celé v řádku B.III.7. # Ostatní čerpání. MF pro rok 2018 své stanovisko změnilo. Aktuální komunikace probíhala systémem ServiceDesk pod číslem požadavku 191133. Ošatné # účet 527 Účetní jednotka změnila od 1. 1. 2018 z důvodů zpřesnění věrného zobrazení a zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky dle § 7 odst. 4 zákona o účetnictví způsob vykazování ošatného (vypláceného v penězích). Jelikož tento náklad vychází z právního předpisu, je vhodnější vykazovat jej v položce A.I.16 - #Zákonné" sociální náklady (účet 527), než v rámci položky A.I.17 - #Jiné" sociální náklady (účet 528) jako tomu bylo do 31. 12. 2017. Změna vykazování prodeje majetku propadlého nebo zabraného v trestním řízení podle § 11 a § 15 zákona č. 219/2000 Sb. V návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů došlo s platností od 1. 1. 2018 ke změně finančního toku a odvozeně i způsobu účetního vykazování prodeje uvedeného majetku. Finanční prostředky se odvádějí na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti podle § 3 odst. 2 zákona č. 59/2017 Sb. a u prodávající OSS (krajského ředitelství policie) se již nevykazují jako soukromoprávní pohledávka za kupujícím (účet 311) a výnos z prodeje majetku (účet 646), ale jako závazek k vybraným ústředním vládním institucím (účet 347). Výnosem prodávajícího je pouze náhrada ve výši nákladů vynaložených organizační složkou při hospodaření s těmito věcmi na tyto věci nebo v souvislosti s nimi do doby jejich zpeněžení a nákladů na jejich zpeněžení. U prostředků z majetkových trestních sankcí pravomocně uložených ode dne 1. 1. 2018 se účtuje na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 315 # Jiné pohledávky z hlavní činnosti, a to se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 347 # Závazky k vybraným ústředním vládním institucím a na stranu DAL syntetického účtu 649 # Ostatní výnosy z činnosti ve výši nákladů vynaložených organizační složkou při hospodaření s tímto majetkem na tento majetek nebo v souvislosti s ním do doby jejich prodeje a ve výši nákladů na prodej majetku. |
Účetní jednotka vede účetnictví v plném rozsahu a používá metody stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy (č. 701-710). Informace jsou v účetní závěrce uvedeny v Kč na dvě desetinná místa. Minulé období je Netto. Metoda oceňování ? Nakoupený majetek a zásoby je oceňován pořizovacími cenami stanovenými v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. ? Účetní jednotka nevyužila možnosti snížení dolní hranice ocenění drobného dlouhodobého majetku (DDM), užívá standardní cenové hranice stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb. (§13 odst. 6 a §14 odst. 6 - tj. 3 resp. 7 tis. Kč). ? Při změně příslušnosti hospodaření (resp. při bezúplatném příjmu od vybrané účetní jednotky) účetní jednotka přebírá ocenění a výši oprávek od předávající účetní jednotky. Ostatní bezúplatně nabytý majetek je oceňován reprodukční pořizovací cenou, v případě nabytí darem je zohledněna cena uvedená v darovací smlouvě, pokud odpovídá definici reprodukční pořizovací ceny stanovené zákonem o účetnictví. - Majetek vytvořený vlastní činností je oceňován vlastními náklady. - Majetek účtové třídy 0 určený k prodeji (včetně DDM) je průběžně přeceňován na reálnou hodnotu. Majetek je považován za určený k prodeji okamžikem, kdy je nepotřebný pro stát a bylo zahájeno zjišťování zájemců o koupi podle vyhlášky č. 62/2001 Sb. o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. Za reálnou hodnotu se v souladu s metodickým pokynem zřizovatele považuje cena v místě a čase obvyklá, u nemovitého majetku cena stanovená aktuálním znaleckým posudkem (a to cena administrativní, pokud je vyšší než cena v místě a čase obvyklá). Disponibilní majetek (vyjma drobného dlouhodobého) je znovu přeceňován v případě, že dojde k významné změně jeho hodnoty nebo v případě vyhotovení nového znaleckého posudku. - Metodické doporučení zřizovatele k určení okamžiku, kdy se majetek stává určeným k prodeji (a tedy podléhá povinnosti přecenění na reálnou hodnotu) trvá od roku 2013. Do 31. prosince 2012 účetní jednotka přeceňovala majetek v souladu s pokynem zřizovatele již k okamžiku, kdy se stal nepotřebným pro stát. - V rámci možnosti volby složeného či nesloženého účetního zápisu podle bodu 3.4.10. ČÚS 709 účetní jednotka zvolila způsob nesloženého zápisu. Volba je dána také možnostmi používaného informačního systému. Prvním krokem je zrušení oprávek souvztažným zápisem proti příslušnému účtu třídy 0 a druhým krokem je přecenění z takto získané zůstatkové ceny na reálnou hodnotu účetním zápisem na účtu účtové třídy 0 proti účtu 407. Je zajištěno shodné výsledné zobrazení v účetní závěrce jako při použití nesloženého zápisu. Liší se pouze obraty na účtech. Po přecenění následuje přeúčtování na účet majetku určeného k prodeji (035 resp. 036). - Zásoby určené k prodeji se na reálnou hodnotu v souladu s § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepřeceňují. - Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak. - Účetní jednotka zatím neučinila podle bodu 7.1. písm. d) Českého účetního standardu č. 710 rozhodnutí ve věci zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 # Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku, protože takový účetní případ zatím nenastal ani jej neočekává. Metoda oceňování souboru majetku: - Soubory hmotných movitých věcí vykazuje účetní jednotka v ocenění pořizovacími cenami (a vede k nim operativní evidenci s uvedením hlavní věci). Při změně příslušnosti hospodaření (resp. při bezúplatném příjmu od vybrané účetní jednotky) účetní jednotka přebírá ocenění a výši oprávek od předávající účetní jednotky. Ostatní bezúplatně nabytý majetek je oceňován reprodukční pořizovací cenou, v případě nabytí darem je zohledněna cena uvedená v darovací smlouvě, pokud odpovídá definici reprodukční pořizovací ceny stanovené zákonem o účetnictví. V případě změny v rozsahu souboru (přidání věci, vyřazení věci (aniž by tím došlo k ukončení užívání souboru) upravuje účetní jednotka ocenění souboru o pořizovací cenu předmětné věci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou opravy poškozeného souboru prováděné výměnným způsobem, kdy se měněná věc považuje z hlediska celého souboru za náhradní díl a výše ocenění se tudíž nemění. Účtování o zásobách - Pro účtování o zásobách účetní jednotka používá především způsob A. Vnitřním pokynem jsou stanoveny druhy zásob účtované do přímé spotřeby bez zaúčtování na sklad. - Pro oceňování úbytků zásob ze skladu užívá účetní jednotka vážený aritmetický průměr, který je počítán při každém úbytku zásob. Stejné pravidlo platí i pro oceňování úbytku zásob nabytých za účelem bezúplatného předání z účtu 139 podle § 20 odst. 3 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb. - Výjimkou z pravidla oceňování váženým aritmetickým průměrem jsou věci pořízené z FKSP a věci vedené pod unikátním výrobním číslem (oceňují se pořizovací cenou). Způsob B užívá účetní jednotka pro: - nákupy za hotové - zásoby potravin v provozu závodního stravování - věcné dary poskytnuté dle ustanovení § 49 Zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - materiál pořízený bezhotovostně s písemným souhlasem náměstka ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku, který byl vyhotoven před založením výdaje Metoda časového rozlišení nákladů a výnosů - Účetní jednotka používá metodu časového rozlišení nákladů a výnosů (včetně tvorby dohadných položek). - Obdobím se pro potřeby časového rozlišení rozumí kalendářní rok, a to i u transferů. Mezi měsíci nebo čtvrtletími téhož období účetní jednotka časově nerozlišuje. Při časovém rozlišení je aplikován princip významnosti. Hranice významnosti byla stanovena na částku 1 000,-- Kč. Do této částky se časově nerozlišuje (kromě záloh na transfery). Metoda opravných položek ? Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny i snižovány průběžně v návaznosti na délku prodlení podle §65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. ? Snížení opravných položek vytvořených v rámci prvního použití metody prostřednictvím účtu 406 je v souladu s doporučením Ministerstva financí účtováno prostřednictvím příslušného účtu nákladů # 556. ? Účetní jednotka (zpravidla při inventarizaci) posuzuje i potřebu tvorby opravné položky k majetku (včetně zásob), například z titulu věcných břemen. Tato potřeba dosud nebyla zjištěna. Metoda kurzových rozdílů ? Účetní jednotka aplikuje metodu kurzových rozdílů # průběžně je účtováno o kurzových rozdílech k okamžiku uskutečnění účetního případu. Přecenění položek uvedených v §4 odst. 12 zákona o účetnictví kursem vyhlášeným ČNB se v mezitímní účetní závěrce neprovádí, jen k rozvahovému dni. Kurzové rozdíly jsou účtovány prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů # 563 a 663. Metoda rezerv - Účetní jednotka zatím nepoužila metodu tvorby rezerv. Metoda odpisování - Účetní jednotka odepisuje majetek rovnoměrným způsobem v souladu s Českým účetním standardem č. 708. - Účetní jednotka neodpisuje pozemky, kulturní předměty a další majetek uvedený v §66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. včetně majetku určeného k prodeji. - Účetní jednotka se v souladu s Českým účetním standardem č. 708 (bod 3.1. písm. f) rozhodla neaplikovat tzv. zbytkovou hodnotu (zdůvodnitelnou kladnou odhadovanou částku, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku). Účetní jednotka průběžně prověřuje předpokládanou životnost majetku a v souvislosti s tím přehodnocuje odpisové plány tak, aby byl majetek odepisován po celou dobu životnosti. Drobný dlouhodobý majetek (DDM) - Celá pořizovací cena DDM nakoupeného (nebo vlastními silami vytvořeného) je při pořízení účtována do nákladů (558) a na příslušný účet oprávek (088 resp. 078). Za majetek vytvořený vlastní činností se v souladu s metodickým výkladem Ministerstva financí považuje i DDM získaný rozebráním většího majetkového celku vedeného na účtu 022. - Do nákladů (558) je účtováno také bezúplatné nabytí DDM od subjektů, které nejsou vybrané účetní jednotky, a to výsledkově # proti účtu 649, v souladu s bodem 5.3.3. ČÚS 710. - DDM určený k prodeji je přeceňován na reálnou hodnotu způsobem popsaným v části #Oceňování reálnou hodnotou". Účetní jednotka si vnitřním pokynem stanovila principy významnosti pro účtování na podrozvahových účtech Za významné se vždy považují skutečnosti, u nichž tak stanoví příslušný Český účetní standard nebo právní předpis. Tím se rozumí zejména a) majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, jehož ocenění je nižší než dolní hranice ocenění drobného dlouhodobého majetku, stanoví-li centrální číselník movitého majetku jeho povinnou evidenci, b) příkazové bloky na pokuty na místě zaplacené a příkazové bloky na pokuty na místě nezaplacené s hodnotou 1 Kč, c) pohledávky, u nichž bylo upuštěno od vymáhání; případně další typy odepsaných pohledávek, stanoví-li tak právní předpis nebo příslušný účetní standard, d) podmíněné pohledávky/závazky ze soudních sporů s žalobním požadavkem 1 mil. Kč a více, lze-li se důvodně domnívat, že by k plnění opravdu mohlo dojít, e) dlouhodobé podmíněné pohledávky/závazky z nájemného, pokud lze vyčíslit úhrn za tři následující účetní období. Krátkodobé se v knize podrozvahových účtů nesledují. Předpis celého ročního výnosu/nákladu se účtuje prostřednictvím příslušných rozvahových a výsledkových účtů, a to bez ohledu na frekvenci splátek # měsíční, čtvrtletní apod., f) podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji nemovitého majetku, které podléhají schválení Ministerstvem financí, g) podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku, u nichž je mezi platností a účinností smlouvy doba delší než 3 měsíce, h) podmíněné pohledávky/závazky ze smluv o smlouvě budoucí týkající se prodeje nebo pořízení dlouhodobého majetku, i) podmíněné pohledávky ze smluv o poskytnutí tuzemských darů nebo grantů, pokud mezi platností a účinností smlouvy, na jejímž základě bude přijat dar (nebo grant), je doba delší než 3 měsíce, j) podmíněné závazky z užívání vratných obalů, na které byla poskytnuta záloha (oceněné ve výši zálohy), k) podmíněné závazky z užívání dlouhodobého majetku, svým charakterem odpovídajícího účtové třídě 0, najatého na delší dobu než do konce daného roku. Podmíněný závazek se ocení dle smlouvy, resp. sdělení majitele resp. dle odborného odhadu, l) informace o ocenění dlouhodobého majetku, který byl účetní jednotce odcizen a nebylo promlčeno právo na náhradu škody (podmíněné aktivum), m) podmíněné závazky z užívání nemovitého majetku vypůjčeného od jiné účetní jednotky kapitoly 314 na delší dobu než do konce daného roku (ve výši ocenění majetku nebo jeho poměrné části v účetnictví půjčitele, není-li ve smlouvě / zápisu stanoveno jinak), n) podmíněné závazky z užívání dlouhodobého majetku (tj. majetku svým charakterem odpovídajícího účtové třídě 0) vypůjčeného od externích subjektů na delší dobu než do konce daného roku - oceněné dle smlouvy, resp. Sdělení majitele resp. dle odborného odhadu, o) peněžní hotovost v cizí měně zadržená v souvislosti s trestním řízením. Na podrozvahový účet lze účtovat i o jiných nově vzniklých skutečnostech na základě rozhodnutí náměstka ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku a rozhodnutí se stává přílohou účetního dokladu. Doplňující informace k příloze účetní závěrky K části F - FKSP: Účetní jednotka neeviduje žádné nesplacené půjčky z FKSP. H. # Stavební pozemky Účetní jednotka v řádku H.1. Stavební pozemky nevykazuje žádný údaj, vzhledem k obsahové nejasnosti této položky. Podle ustanovení § 2 písm. c) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. je stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle přílohy ke katastrální vyhlášce č. 357/2013 Sb. (stať 1 bod 13), která stanoví technické podrobnosti pro správu katastru, se druhem pozemku #zastavěná plocha a nádvoří" rozumí pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr, c) zbořeniště, d) vodní dílo. Zkráceně se tento druh pozemku označuje jako #zast. pl.", tedy zastavěná plocha. Zastavěná plocha však do H.1. patřit nemůže, protože má ve výkazu svou vlastní položku "H.4 Zastavěná plocha". Nádvoří je stavba. Ministerstvo vnitra v rámci poskytování metodické podpory kapitole 314 tuto problematiku s Ministerstvem financí dlouhodobě diskutuje, přesto stále přetrvává nejasnost, co Ministerstvo financí požaduje vykazovat v položce "H.1. Stavební pozemky". |